Květen 2009

A dost!

21. května 2009 v 21:04 | Midori Hana |  Info
A dost!
Momentálně nemám nápady, vyschnuto, sucho, nic, prázdno, vakuum, šmytec, fuj!
Z vysvědčení mám husí kůži, času zrovna moc nemám a tak jsem došla k rozhodnutí.

Chvilka napětí...

Po prvních pár větách si asi domyslíte, že něco ruším...

Wáá lidi houby XDXD Nic neruším, všechno pokračuje dál! Jen si to všechno potřebuju uspořádat a tak jsem si udělala takový plán.

1. Tak 1.9. budu měnit des. Vůbec to neznamená, že se mi ten od Haruko nelíbí, ten je naopak naprosto úžasný!!!Na řadu příjde rovněž super des od Yamamury Aiko, však uvidíte.
2. VGS má poněkud spoždění, ale hned co to vyřeším s Ormalin a Shiny-popcorn, zahájím 4. kolo.
3. Kasumi Kioko může 5.6. 2009 počítat s tím, že tady na blogu bude mít povídku, kterou si objednala. Pak se pouštím do povídky pro Nele.senpai.
4. Nejpozději do 10.6. 2009 se objeví 14. kapitola SHS.
5. Nejpozději do 15.6. 2009 se objeví 2. kapitola Fukyuu.
6. Přes prázdniny hodlám rozjet speciální soutěž pro SB, která bude končit 1.9. 2009.
7. Přes prázdniny plánuju blog oživit, takže bleskovky atd.
8. Začátkem září se na blogu objeví další povídka, buď společná Vampire Kiss, která se týká Vampire Knight nebo Bara no Nisshi (v překladu Deník růže), tahle ale nebude společná. O tom, kterou rozjedu rozhodnete v anketě dole.
9. Pokud byste se mnou chtěli jen tak pokecat, na něco se zeptat nebo tak, moje ICQ je 415-615-002 a nebo mě najdete na mém RPG fóru. (Kdyžtak se můžete regnout. XD)

Tak to je asi vše, jo a samozřejmě budu slavit všechny svátky, které mám v tomhle kalendáři, tak dewamata!

Novinky na scénu!

11. května 2009 v 18:22 | Midori Hana |  Info

Ohayou lidičky, hned na začátek
GOMENASAI!!!

Moc se omluvám, vím jsem hrozná. Nic nepřidávám, nepíšu komenty, za Sb nechodím, gomen! Teď toho mám moc, zítra čtvrtletka z matiky, ve čtvrtek zemák a fyzika a příští úterý občanka. V nejbližší době se asi nic nového neobjeví, omlouvám se, nezlobte se na mě.

Ale mám i jiné zprávy.
Zaprvé, ucho mám už v pohodě! Bylo to jen z nachlazení a už je to v pohodě.
Zadruhé jsem si změnila jméno z Midori na Midori Hana, už to chtělo příjmení. Pro zajímavost, Midori znamená zelená a Hana je květina, takže zelená kytka. XD
Zatřetí, MIHARU GRATULUJU!!! Miharu má dnes narozeniny a já přeju jen to nejlepší, hodně štěstí a radosti do života, zdraví a hodně dobrých kámošů a lásky! Tady máš takový pokus o dárek. XD


Gaara se omluval, že to kvůli misi nestihne, ale tohle mi pro tebe nechal a tak ti to předávám.
A na závěr výsledky 3. kola VGS a zadání do kola 4.
Bohužel nám vypadla Miharu, ale její chibík se mě osobně velmi líbil. Arigatou za účast v soutěži, odvedlas dobrou práci, arigatou Miharu.

A pro ty co postoupili, do 18.5. 2009 mi můžete poslat na sakura13@volny.cz svůj blend s Naruto tématikou, tak se těším na vaše výtvory a na úplný závěr sem dávám ukázku blendu a výsledky 3. kola.
Midori Yoshi37.1%37.1% (33)
Miharu No Sabaku12.4%12.4% (11)
Shiny-popcorn28.1%28.1% (25)
Ormalin22.5%22.5% (20)

Wá, to je den :-(

7. května 2009 v 21:52 | Midori |  Watashi☺
Ach jo, to je zase "úžasný" den! Ano, konečně jsem na PC, dúvod k oslavě? Ne! Jsem tady teprve skoro v deset večer, takže nic nestihnu udělat! Pokud vám to nebude moc vaditr, zrekapituluju vám svůj hrozný den.
Začalo to tím, že jsem si praskla klíčema balónek za dvacku. XD No dobré, to patří mezi to menší zlo + malé zlepšení dík 1 ze zemáku. Ale pak se dozvím, že v úterý a ve středu budem psát velké písemky na hranoly = jasná 5 = zarach na bůh ví jak dlouho = Midori je mrtvola = POMOC!!!!!
Dále, od půlky zemáku mě hrozně bolí jedno místo pod pravým uchem, taková ostrá bodavá bolest. Prvně mi holky říkaly, že to můžu mít z nachlazení, pak ale mluvily o zánětu středního ucha a pak i o příušnicích.
Dále, když jsem jela domů a podívala se z autobusu na zastávku zijstila jsem, že jsem si tam nechala tašku s tělákem, ve které byla i moje pěněženka s měsíčníkem, kartičkou na obědy, průkazkou na kolo a do knihovny, penězy a dárek ke dni matek!!! No děs, já se málem zbláznila, vystoupila jsem hned na další zastávce, chytila autobus zpátky a díky bohu, ta taška tam se všemi věcmi byla!! Aspoń něco, ale tím to nekončí.
Příjdu domů, je mi celkem blbě a co nezjistím, em dívčí problémy, možná máte tušení a ucho samozřejmě bolí a copak to je? Mám zánět středního ucha a 3 dny se nedostanu k doktorce, no paráda! Lidi den jak něco, nepřála bych nikomu zažít a na závěr pro mě jakožto velkého úchyla na Vampire Knight a ještě většího úchyla na Hanabusu Aidou jsem zijstila, že už začal konkurz na postavy do VK povídky a Aidou už je zabraný!!!!! No střelte mě někdo!!!

Za bleskovku, kawai!

7. května 2009 v 21:37 | Midori |  Pro mě? Arigatou☻
Sate lidičky, tak tady s menším spožděním dávám na blog naprosto kawai diplom od Aiko, arigatou!!

Fukyuu-9. ledna aneb příjezd nových studentů(Zbytek)

5. května 2009 v 21:17 | Midori |  Kapitoly Fukyuu

Japonsko leží na mnoha ostrovech a jedním z nich je i malý ostrov nebo spíš ostrovní město jménem Tenryuu. Ano, drak střežící nebeskou bránu, to je trefný překlad jména toho města. Tenryuu je nádherné městečko dodržující tradice, ale i městečko, které jde s dobou, i když se to třeba od prvního pohledu nezdá. Na tomhle malém ostrůvku se ale před rokem odehrála děsivá událost, která navždy poznamenala všechny obyvatele Tenryuu. Kdo by řekl, že takové malebné místo má za sebou takovou krvavou minulost? Kdo by řekl, že se zde před rokem objevil psychopat, který málem vyvraždil celé městečko? Jak se říká, první zdání klame a stejně tak i pohled na toto nádherné místo, které se stejně jako jeho obyvatelé snaží skrýt tu bolest a utrpení, které se tady před tím rokem objevilo.

Loď se pomalu blížila k jednomu malému ostrovu, Tenryuu se brzy mělo stát vaším novým domovem. To byl přece důvod k radosti, dostat se na Tenryskou střední nebo na vysokou, to se každému nepovede. "Hele Aiko, Aiko, kruci Aiko sundej si to z uší!" Zaláteřila zelenooká černovláska, když jí její kamarádka delší dobu ignorovala. Aiko si po chvilce konečně sundala sluchátka a věnovala své kamarádce pozornost. "Co je Koizumi?" Řekla klidně a při tom si rukou pročísla své dlouhé červené vlasy. "Podívej se, už jsme tady. Není to nádhera?" Žasla Koizumi nad krásou přibližujícího se Tenryuu. Už z dálky bylo vidět několik nádherných budov a přístav. "Jo, pěkný a to je všechno, cos mi chtěla?" Odpověděla Aiko a už se chystala opět si nasadit sluchátka. "Teda ty se umíš pro některé věci fakt nadchnout." Zavrčela Koizumi a dál se kochala pohledem. "Keiko že seš z toho tak paf." Pousmála se Aiko, ale sluchátka si už schovala. Nebylo to ani deset minut a už byla loď v přístavu. Krom Keiko a Aiko na téhle lodi byla spousta nových studentů, letos se na Tenryskou střední i na výšku dostalo opravdu dost lidí. Sotva se všichni vylodili a posádka jim vyložila zavazadla, už se k nim řítil průvodce. "Ohayou!" Křičel vesele jakýsi muž, mohlo mu být asi tak dvacet-pět, měl světle hnědé vlasy stažené do copu, tmavě hnědé oči a na nose zvláštní jizvu. "Jmenuji se Iruka Umino, jsem jeden ze zdejších profesorů, pojďte, prvně se ubytujete a pak vás provedu městem. Je tady hodně k vidění, Tenryuu je město s bohatou historií a spoustou tradic, ale taky je to město na úrovni, i když se vám to třeba na první pohled nezdá." Vychrlil ze sebe a v jeho hlase bylo slyšet, že je na své město náležitě pyšný. Tak tedy ta horda nováčků v čele s Irukou zamířila kdesi do centra Tenryuu. Iruka vás vedl spletitými uličkami, do chodů a ze schodů, přes různé mosty až jste se zastavili před několika budovami. "Tady budete bydlet, domky jsou po čtyřech a samozřejmě budou dívky bydlet s dívkami a chlapci s chlapci." Oznámil Iruka a při posledních slovech uslyšel jakési zašumění a smích. "Dobrá, přečtu vám teď rozdělení a daná čtveřice si přijde pro klíče a ubytuje se ano?" Utišil to šelestění Iruka a vzal si nějaký seznam. "Takže chatka 1 Tajína Kojima Michiyo Uchiha, Nakashima Itoe, Yamamura Aiko a Keiko Koizumi." Řekl a počkal, až se z davu vynořily čtyři dívky. Zrzavá Aiko samozřejmě se sluchátky na uších, černovláska Keiko, Nakashima se zvláštníma žlutýma očima a hnědými vlasy a Tajína s dlouhými rovnými vlasy černé barvy, tak tohle byli obyvatelé prvního domku. Iruka každé z nich dal jeden klíč, nasměroval je k jejich chatce a pak se opět věnoval seznamu, až byli všichni studenti rozděleni. "Je čtvrt na jedenáct, takže v jedenáct si pro vás přijdu a provedu vás po městečku." Zavolal ještě Iruka a pak si šel po svém. Jak jste později zjistili, všechny chatky byly stejné ale pěkné a útulné, pro všechny tam bylo dost místa a mísil se zde starý japonský styl s nynější dobou nemluvně o tom, že v každém domku byla televize i počítač. Tak jak vás rozdělili, tak jste se taky rozešli do svých domků a na seznamování zatím nebyl čas.
(Domek 1)V chatce 1 bylo hned živo neboť se Aiko rozhodla, že si zapojí reproduktory a tak její oblíbené písničky bylo pěkně slyšet. "Aiko, nechceš to trochu ztlumit?" Pokusila se Keiko, ale buď ji Aiko neslyšela nebo to ignorovala, jen se pohupovala do rytmu stejně jako Nakashima a Tajína. "Tak tohle bude sranda, tady nám nikdo nebude nic rozkazovat a navíc tu ještě máme naše kluky." Jásala Nakashima a doslova odtančila ke svému kufru což provázelo záchvat smíchu. "To jo, kluci ze základky, určitě tam taky nějakého máte, že jo?" Chytila se toho hned Tajína a zvědavě se podívala na své spolubydlící. "Tak prvně, kolik kluků už jste měly? Já jsem chodila se Sasorim a teď nikoho nemám, ale řeknu vám, že třeba Gaara není špatný, ale ještě hezčí je Deidara." Začala hned Tajína a mluvila tak, že působila jako opravdový znalec co se kluků týká. Ovšem při její poznámce o Gaarovi sebou Aiko nevrle trhla a když se zmínila o Deidarovi, Nakashima se neubránila vražednému pohledu. "Co na mě tak koukáte? Já neřekla, že s nima chodím, líbit se mi můžou ne?" Pokrčila rameny Tajína, načež Keiko musela Aiko držet a následně ji umlčet, když začala řvát na celé Tenryuu, že Gaara je její. "Grr, no jak myslíš, ale Deidara rovná se můj!" Zareagovala Nakashima a zkřížila si ruce na prsou. Tajína překvapeně zamrkala, zřejmě nečekala, že svá zlatíčka budou holky tak bránit. "A kdo se líbí tobě Keiko?" Pokusila se o změnu tématu Nakashima. "Um, Neji." Začervenala se Keiko, která si mezitím vybalovala věci. "A upozorňuji, že nejen líbí, už spolu chodí!" Hlásila vesele Aiko načež se Keiko spokojeně usmála.
(Domek 2) "Au!" Vyjekla Leiko, když jí Sango omylem shodila čísi těžký kufr na nohu. "Hups, gomen, jsi v poho?" Omluvila se Sango načež Leiko přikývla. "Čí je ten kufr? Váží to určitě aspoň tunu." Pousmála se Leiko a rozhlédla se po pokoji. "Můj, ale vždyť není tak těžký ne?" Ozvala se Mina a došla si pro svůj kufr, když ho ale zvedla, trochu zavrávorala. "Dobrý, beru zpět." Odvolala to Mina a dotáhla si kufr k posteli. "Po čem se vám bude nejvíc stýskat, myslím, když jsme teď na bůh ví na jak dlouho v Tenryuu. Mně bude celkem chybět teta, sice mi někdy lezla do soukromí a na nervy, ale jinak je fajn." Ozvala se najednou Sango a přitom si vyndala na postel kupku triček. "Teta? A co rodiče?" Podivila se hned Mina. "Ti už jsou mrtví." Odpověděla Sango chladně načež Mina ztuhla. "Gomenasai, já nevěděla." Pípla a raději se věnovala svému kufru. "Mně rodina moc chybět nebude, to nic, měli jsme nějaké spory, ale jinak v poho. Asi mi budou chybět kámoši, ale koukám, že si tu spoustu nových najdu." Přidala se Leiko. "No, mně by asi chyběl můj oblíbený polštářek, ale já si ho vzala s sebou." Usmála se Mina a zamávala na holky modrým polštářkem, na kterém byla vyšita třpytivou nití růže. "A co ty, Leilo?" Zeptala se najednou Sango a pohled vrhla na drobnou dívku s růžovými vlasy a černým melírem. "Páni, já si tě málem nevšimla, ty teda umíš být tichá." Vykulila oči Mina. "Jo, to jo." Přikývla Leiko a začala si rovnat oblečení do skříně. "Em no, mně asi bude chybět Tsuki san, to je jedna vychovatelka z dětského domova, kde jsem dřív žila, rodiče mi také zemřeli." Odpověděla tiše Leila tónem, jakoby něco provedla.
(Domek 3)Jakmile se otevřeli dveře do chatky, strhl se doslova boj o to, kdo bude mít jakou skříň a kdo kde bude spát. Miharu nemilosrdně hájila postel u okna a Suisei se hádala s Kasumi o jednu skříň, která prý je největší, i když byly všechny skříně přibližně stejné. "Vy z toho děláte." Pousmála se Midori a sedla si na poslední volnou postel hned u dveří. Ještě chvilku to trvalo, ale pak už se holky konečně dohodly a mohlo se začít vybalovat. "Hele holky slyšely jste to? Prý je tady i dcera premiéra." Nadhodila Kasumi. "Jo, jsem zvědavá, jaká asi bude." Přidala se Suisei. "Asi nějaká nafoukaná nádhera, která si myslí, že je bůh ví co. Vzpomínáte na tu krávu ze základky?" Zareagovala Miharu. "Jo, starostova dceruška, fuj." Ošila se Suisei. "To bylo něco, učitelé z ní byli celí na měkko, aby se zavděčili panu starostovi a ona si toho náramně užívala, díky bohu, že už s ní nemusíme chodit do třídy." Uzavřela to téma Kasumi. Zatím, co se ty tři dohadovaly, jaká ta holka bude, Midori to trochu překvapilo. Vždyť taková vůbec nejsem, já přece nepatřím mezi ty nafoukané princezničky. Mihlo se jí hlavou a trochu ji to zamrzelo. "Hele já a Suisei tady v Tenryuu máme známou, jdete s námi?" Optala se Miharu a vytáhla z tašky poslední věci. "Teď? Vždyť tady za chvíli bude Iruka." Nesouhlasila Kasumi a dál si rovnala věci do poliček. "A co má být? Tak tu holt nebudem." Pokrčila rameny Suisei a společně s Miharu se vytratila ze dveří. "Z toho bude průšvih."Ozvala se Midori a ještě se podívala za těma dvěma, jak bezstarostně jdou kamsi pryč.
(Domek 10)Holky ale nebyly jediné, které rozebíraly nové spolužáky a to, jaké to tady v Tenryuu asi bude. "Určitě to tady bude lepší než v nějakým velkoměstě." Pokračoval Dan v debatě. "To asi jo, od pohledu je to tu pěkný." Souhlasil Paas. "To je jedno, hlavní jsou lidi kolem." Zareagoval Sasori a ohlédl se po Kakuzovi, po kterém ale nikde nebylo ani vidu ani slechu. "Hey, kde je…" Zeptal se Paas, ale větu nedokončil, přerušil ho totiž jakýsi zvuk, který přicházel z rohu ložnice. No jasně, to si jen Kakuzu přepočítával peníze a pár se mu jich rozkutálelo po zemi. "Ty seš na ty peníze fakt úchyl." Zakroutil hlavou Sasori, když viděl, jak se Kakuzu doslova plazí po zemi a hledá ty spadené drobné. "Hele nechte ho v klidu s penězi, jsou i lepší témata než Kakuzu a jeho úchylky." Řekl Dan a nešlo než souhlasit. "Fajn, upozorňuju, že nejsem drbna, je to jen z čiré zvědavosti. Líbí se vám tady nějaká holka?" Chytil se toho návrhu Sasori a zvědavě si prohlédl své spolubydlící. "Tak čirá zvědavost jo?" Pousmál se Dan. "Co je, to je to tak tajný? Fajn, mně se třeba líbí Sango a co? No tak, která?" Odporoval Sasori. "Hináta." Ozval se Paas a na chvilku se zasnil. "Jo ta z Hyuuga klanu, nemáš špatný vkus." Usoudil hned Sasori a znalecky kývl hlavou. "No, trochu Konan a pak Miharu." Odpověděl Dan, když na něj přišla řada. "Nevím jestli Konan dostaneš, ta je pro nás známá jako slečna nedostižná, ale u té blondsky asi šanci mít budeš." Ohodnotil to opět Sasori. "Která z holek je nejbohatší?" Ozval se Kakuzu, který stále ještě počítal své peníze. "Dej pokoj ty maniaku." Okřikli ho skoro sborově Dan a Paas. "Kolik je?" Změnil téma Kakuzu, když už si posbíral všechny své peníze. "Za deset jedenáct, proč?" Odpověděl Paas. "Protože za deset minut začíná naše prohlídka městečka, tak pojďte." Ozval se z ničeho nic někdo ode dveří a jaké překvapení, byl to Iruka. Vaše čtveřice tedy vyšla ven k ostatním studentům, kteří už netrpělivě čekali před chatkami a brebentili o všem možném. "To je ta tvoje Sango jo?" Zeptal se najednou Kakuzu a rukou naznačil směrem k modrooké holce s dlouhými černými vlasy oblečené do tmavě modré skoro až černé přiléhavé halenky s dlouhým rukávem a kalhot stejné barvy. "Trefa." Usmál se Sasori. "Není nic moc, to třeba ta tvoje bejvalka, Kasumi že? No tak ta byla hezčí." Zakroutil hlavou Kakuzu načež se na něj Sasori zamračil.
Už tady byli zřejmě všichni studenti, ale Iruka stále všechny přepočítával a cosi šeptal vysokému muži, který byl zahalen do černého kabátu, na hlavě měl modrý šátek a už z dálky bylo vidět, že měl na tváři pár jizev. "Hele koukejte, Iruka vypadá nějak znepokojený." Upozornila Midori. "Že by kvůli Miharu a Suisei?" Napadlo Kasumi, ale odpovědi se jí nedostalo. Iruka opravdu vypadal nervózně, jen ještě cosi tomu muži řekl a pak obrátil svou pozornost k hloučku studentů. "Tak, prosím utište se, jak jsem slíbil, teď vás provedu po Tenryuu." Oznámil s předstíraným klidem a pohodou. Ale Nakashimě to nedalo a tak se přece jen zeptala: "Iruka sensei, kdo byl ten muž?" A nic, Iruka mlčel, až konečně promluvil. "To byl policejní náčelník Ibiki, šlo jen o drobnosti ohledně vítací ceremonie, tak pojďme." Odpověděl Iruka ne příliš přesvědčivě a pak vykročil kamsi od chatek. Iruka s vámi prošel snad celé Tenryuu, ukázal vám snad každou budovu a že to byly opravdu architektonické skvosty. Tenryuu je hotová historická památka, některé budovy už tady stojí skoro sto let! Tak jste po Tenryuu chodili až do tři čtvrtě na dvanáct, to už vás Iruka zavedl na náměstí, které bylo v tu chvíli už celkem zaplněné a kde se za čtvrt hodinku měla konat vítací ceremonie. "Teď máte tu čtvrt hodinu volno, můžete se procházet po náměstí, ale prosím nikam jinam, ať tady ve dvanáct jste a ne že vás budeme nahánět po celém Tenryuu." Oznámil Iruka a odešel. Většina lidí se jen tak poflakovala po náměstí a někdo se prostě nudil, prostě si každý hleděl svého a i když Iruka řekl, že máte zůstat na náměstí, někteří si z toho nedělali hlavu a v klidu se procházeli, kde je napadlo. A byla tady i ta osamocená šedá myška-Leila. Mlčky se dívala kolem a stála na rohu jedné ulice, když v tom její samotu přerušily čísi hlasy. Kdo by nebyl zvědavý že? A tak Leila nakoukla blíže, to se o něčem bavil Iruka s Ibikim a ještě dalšími neznámými lidmi. Leila se naklonila ještě blíž, takže slyšela, o čem se baví. "Našli jsme ji za Dračí svatyní v jezírku." Oznamoval jakýsi muž s ježatými šedými vlasy a černou rouškou, která mu kryla část obličeje. "Je to ohavnost, byla, byla rozpáraná a dořezaná jako nějaký dobytek!" Vyjekla jakási žena s dlouhými vlnitými vlasy hnědé barvy. "Ticho Kurenai!" Okřikl ji Ibiki načež obrátila Kurenai oči do země. "Siriwasi, že?" Pokračoval vážně Ibiki a při tom si mnul bradu. "A co hůř, zmizely další dvě studentky, konkrétně Suisei Hime a Miharu No Sabaku, myslíte že…" Přidal se Iruka, ale větu nedokončil. "Na to ani nemysli! Takhle to začalo před rokem, přesně takhle." Přerušil ho další muž s ježatými černými vlasy, černou bradkou a cigaretou v ústech. "Tamhle jsou!" Upozornil z ničeho nic Ibiki, když se odkudsi zjevily Suisei a Miharu, to už se ten hlouček chystal rozpustit. "Postarejte se o to tělo, já si promluvím se starostou." Rozkázal jim Ibiki a všichni se k Leilinému štěstí rozešli na opačnou stranu, než byla ona. Leila ucouvla a zmateně zamrkala. Co jsem to teď pro boha slyšela? Vražda?! Rozřezaná v jezírku?! Stejně jako před rokem, co se tady děje?! Mihlo se jí hlavou, ale na žádnou z těchto otázek neznala odpověď. Mezitím už se Suisei i Miharu připojily k ostatním. "Nevšimli si, že jsem pryč, že?" Usmála se Suisei. "Ne, asi ne." Přikývla Midori. "Tak co, našly jste tu vaši známou?" Zajímala se Kasumi. "Em, ne, bohužel." Pokrčila rameny Miharu, když v tom se ozval mikrofon, vítací ceremonie začíná! U mikrofonu stál jakýsi stařík s bílými vlasy a bradkou, to byl Sarutobi, vážený pan starosta a zdejší pamětník. "Konichiwa, konečně nám nadešla ta chvíle, kdy můžeme přivítat nové studenty, nové naděje našeho městečka. Pro Tenryskou střední školu i univerzitu je čest, že si i dcera premiéra vybrala zrovna naše malé městečko." Začal a pak vytáhl nějaké seznamy a začal představovat to množství nových tváří. Tahle nuda, jak tuhle akci někteří studenti nazývali skončila asi v jednu a studenti měli dostat rozchod, tedy aspoň si to mysleli. Místo toho je ale Iruka doprovodil do chatek a nakázal, že tam musí do konce dnešního dne zůstat z bezpečnostních důvodů, že večeři prý dostanou do chatek, takže nikam nemusí a nesmějí chodit. Většině studentů se to nezamlouvalo, koho by nelákalo znovu si prohlédnout tohle nové a úchvatné místo? Ale rozkaz byl rozkaz a tak se chtě nechtě všichni nováčci odebrali do svých chatek, tedy až na dvě výnimky. Suisei a Miharu hned po skončení ceremonie odběhly za svojí kamarádkou, kterou náhodou uviděly u kašny nad náměstím. Slovo problém jim očividně nic neříká, ale to neřešily, hlavně že konečně našly svoji kamarádku, však co? Před západem slunce se vrátí a nikdo nic nepozná že? Tedy aspoň si to myslely, ale štěstí přálo a tak ty dvě stihly doběhnout do své chatky ještě dřív, než jim přinesli večeři, to bylo opravdu štěstí.
A byl konec dne, díky zákazu vycházek se toho už moc neudálo, jen večeře, pár slov se spolubydlícími a spát. Jak jste se dozvěděli, zítra je velký svátek, Fukyuu no Hiruma, zvláštní svátek, proč vzpomínat na krvavou minulost? Ale je to opravdu minulost? Co to náhlé opatření? Co ty věci, které Leila zaslechla? Jak naložit s takovými informacemi? A co všechno se ještě stane?

Všechno nej Leiko!!!

5. května 2009 v 18:51 | Midori |  Watashi☺
Yahoo, Leiko má dnes narozky, přeju všechno nej a nej!!!! Tady máš ode mě takovou drobnost.


3. kolo VGS

4. května 2009 v 21:27 | Midori |  Bleskovky a jiné soutěže
A konečně tady máme 3. kolo, jen zmíním pár věcí.
1. Alegra je diskvalifikována, neboť nedodržela ani prodloužený termín a Ormalin málem taky, teda to bylo o fous.
2. Shiny-popcorn, z toho tvýho Orouška jsem měla úraz a výchlam jak něco. XD Tak tady máš takovou drobnost, já vím, je to nic moc, ale co bys po mě chtěla v devět večer po matice že? XD

Pro Shiny-popcorn za naprosto šílený výtvor, který způsobuje záchvaty smíchu a modřiny. XD
A teď už k samotnému 3. kolu.

Midori Yoshi
Miharu No Sabaku
Shiny-popcorn
Ormalin
Tak hlasujte, hlasujte, 3. kolo končí 11.5. 2009.
P.S. Kdo si první napíše do komentů, dostane můj hlas.

Vyhodnocení od T!nu§hQy

4. května 2009 v 21:03 | Midori |  Pro mě? Arigatou☻
Tak jsem si u T!nu§hQy nechala udělat vyhodnocení a tady to mám, arigatou.
Já v Narutovi
Já v Anime School
76587879.jpg anime school girl picture by fishergurl

Další des

4. května 2009 v 17:00 | Midori |  Info
Ohayou lidičky a mám nový des. Ne že by se mi ten od Mayako nelíbil, to ne, ten byl naprosto nádherný a kawai, ale už jsem potřebovala změnu a tak jsem si napsala o des Haruko.
Možná jste poznali, že na novém desu mám jednu z postav z Vampire Knight, no jo, teď jsem na VK hrozný úchyl. XD
No někomu se ten des líbí a někomu ne, ale já jsem s ním spokojená, takže arigatou Haruko.

Já ve Vampire Knight

3. května 2009 v 16:49 | Midori |  Pro mě? Arigatou☻
Tak tady mám vyhodnocení od Terminátorky, tak tohle je bomba. Já jako fanoušek VK doslova slintám XD Je to parádní, úžasné, super, tady je odkaz.

Tak moje první vyhodnocení XDXD
Prx ^-^

Aki-chan ve světě Naruta

3. května 2009 v 15:52 | Midori |  Ty v Narutovi

Pohlaví: Žena
Věk: 16 let
Jméno: Aki Hatake
Rodina: Rodiče jsou mrtví, žije jen její bratr Kakashi.
Původ: Konoha
Nyní žije: Sídlo Akatsuki
Partner: Deidara
Něco z historie: Jednou se rozhodla, že odejde z Konohy a ač ji mnoho lidí přemlouvalo a byli kvůli tomu smutní, Aki přece jen odešla. Asi po třech dnech cesty se setkala s Akatsuki a přidala se k nim. Skončila na pokoji s Deidarou, který se do ní stejně jako Itachi a Hidan zamiloval. Aki ho ale ze začátku nesnášela a tak ho všelijak škádlila. Hidanovi nakonec prostě řekla, že nemá zájem, ale s Itachim to bylo horší. Málem Aki svedl, ale dřív než došlo k něčemu většímu to Aki zarazila, to Deidara ale nevěděl a myslel si, že už nemá u Aki šanci. To se ale změnilo, když na jedné misi zachránil Aki život a ta se do něj zamilovala a řekla mu to. A nakonec tady máme happy end, s Hidanem i Itachim je Aki jen kamarádka, s Deidarou je zasnoubená a má s ním syna.
Dovednosti: Taijutsu- No jakš takš.
Ninjutsu- V ninjutsu je Aki průměrná.
Genjutsu- V genjutsu je Aki neporazitelná.
Kekei genkei: Sharingan, používá také chidori, přivolání psů, draka a lva.
Strana: Půl na půl
Týmoví partneři: Tobi
Sensei: Senseie nemá, ale v týmu velí ona a Tobi holt poslouchá.
Hodnost: Jounin a ANBU
Nejlepší přátelé: Sasori, Sasuke Uchiha a Sai
Nepřátelé: Karin a Kabuto Yakushi
Láska: Deidara
Povaha: Je povahou hodně podobná Kakashimu, je tajemná, tichá, náladová a někdy protivná.
Názory ostatních: Naruto Uzumaki- Škoda, že odešla z Konohy, s Aki byla sranda.
Sasuke Uchiha- No jo, Aki je moc dobrá kamarádka, snad se ještě někdy vrátí.
Sakura Haruno- Hm, no jo, s Aki se dalo mluvit snad o všem, prostě fajn kamarádka.
Sai- Jo, taky mi chybí, namaloval jsem podle ní několik obrazů, nejsou nádherné?*Ukazuje všem kolem své obrazy* (Já: *Koukám na ty obrazy* No pěkný, hotová umělecká díla, Aki je hotová múza co?)

Hinata Hyuuga- Aki byla někdy sice trochu protivná, ale jinak působila vždy jako fajn holka.
Kiba Inuzuka a Akamaru- Cože? Ona odešla z Konohy?! Že o tom nic nevím, to je škoda.*Smutný výraz a Akamaru svěsil ocas a schlípl uši* (Já: *Kroutím nad tím hlavou* Ty máš teda postřeh.)
Shino Aburame- Moc jsem ji neznal, přišla mi taková tajemná a co hůř, myslím že nemá ráda brouky.*Smutný výraz*

Shikamaru Nara- Další se sharinganem jo?
Choji Akimichi- A další, co je kost a kůže!*Kroutí nad tím hlavou a cpe se chipsy*
Ino Yamanaka- Mně teda přišla moc náladová.

Temari- Aki? To je ta holka se sharinganem že? No nechápu, proč se dala k Akatsuki, vždyť je to pořádná zrada.
Gaara- To jsme dva, co si to myslí, sestričko.
Kankuro- A co když ji třeba Akatsuki donutili?*Hádá se s Gaarou a Temari, jak to bylo*

Kakashi Hatake- Sestričko nevím, proč si odešla, ale jen doufám, že se ještě někdy vrátíš.
Kurenai Yuhi- Má nadání na genjutsu, ach proč jen se přidala k Akatsuki.
Asuma Sarutobi- Další posila pro Akatsuki, to je zlé.

Konan- Konečně je v Akatsuki další holka a k tomu pořádně silná kunoichi.*Usmívá se*
Pein- To víš, já si lidi umím vybrat.*Je vidět, že je Pein hrdý sám na sebe*
Itachi Uchiha- Jen přátelé, škoda, mohlo to v tu noc dojít dál.*Začal vzpomínat*
Kisame Hoshigake- Ona snad měla něco s každým z Akatsuki!
Kakuzu- *Vrhl zlý pohled na Kisameho* Krom tebe Rybičko.
Hidan- *Provokativní úsměv směrem ke Kisamemu* Závidíš viď?
Sasori- Že vám jde jen o to jedno, to vám nestačí jako kamarádka?
Deidara- Přesně, ruce pryč, Aki je moje!!!*Vražedně se dívá okolo*
Tobi- *Když se na něj Deidara podíval, málem omdlel strachy* Wáá, Tobi is a good boy, Deidara senpai neubližujte Tobimu, Tobi má Aki rád jen jako kamarádku!!
Zetsu- Z té by byla ale chutná svačinka.*Zachytil Deidarův pohled*To jsem samozřejmě nemyslel vážně! (Já: *Výchlam z celé Akatsuki* Lidi co vy dokážete kecnout za voloviny, vy se tu jednou pozabíjíte. XD)

Pro Aki-chan

3. května 2009 v 15:05 | Midori |  Páry na vaše přání
Moc se omlouvám Aki, teď jsem měla málo času, no snad se líbí.

Deidara je nějak oblíbený XD

3. května 2009 v 14:37 | Midori |  Adopce
Tak koukám, že Deidara je nějak oblíbený, našel si totiž bůh ví kolikátý domov. XD

Blog Sarah

3. května 2009 v 14:35 | Midori |  Hodnocení blogu
Gomen, že to trvalo tak dlouho, snad budeš s výsledkem aspoň trochu spokojená.

Arigatou

3. května 2009 v 11:30 | Midori |  Pro mě? Arigatou☻
Ohayou lidičky, tak jsem konečně na compu a mám jednu fajn povinost- poděkovat vám!

1. Děkuji Paasovi
Tak tohle je vděk, jsem moc ráda, že se ti ta povídka líbila a moc díky za ten diplomek a klikačku.


2. Děkuji Miharu
Krásná Love Couple, fakt díky.
3. Děkuju Tajíně
Gomen, že jsem to sem dala až teď, je to kawai, děkuju.
4. Díky vám všem
Děkuju, že chodíte na můj blog, i když teď nic moc nepřidávám, moc díky.

A na závěr připomínám, že dnes mají Tajína a Ormalin poslední šanci poslat mi své chibíky, zítra zahájím 3. kolo VGS, pokud mi je nepošlou, bohužel už je diskvalifikuji.

1. Máj

1. května 2009 v 12:58 | Midori |  Spřáteláky♥
Ohayou moje milovaná SB, tak a je tu 1. Máj. Přeju nádherný den, užijte si ho, já teď padám s rodinou ven, tak jsem ještě narychlo udělala takovou drobnost, tak krásného 1. Máje všem!!

Pro Paase: Život je prostě fajn!

1. května 2009 v 12:37 | Midori |  Povídky pro vás
Ohayou, jmenuju se Moyako, možná mě znáte z hotelu Tengoku, pracuju tam jako nosič společně se svým kámošem Yukkatsu. Ze začátku to bylo o krk, ale nikdy by mě nenapadlo, že to dopadne takhle. Někdy štěstí opravdu přeje. Copak, zajímá vás, co se stalo?No bylo to asi takhle…

Zrovna začaly letní prázdniny, konečně dva nádherné měsíce odpočinku. Ovšem vždycky se najde nějaké mínus. Snad všichni někam odjeli a tak to vypadalo, že se přes prázdniny unudím k smrti. Ale naštěstí existují kámoši jako Yukkatsu, jeho holka Aiko, moje milovaná Suisei a jeden bláznivý človíček jménem Midori. Tak s touhle sestavou by se člověk nemohl nudit. Měli jsme prázdniny perfektně naplánované, od stanování přes discotéky až po lenošení u bazénu. Ale opět tu bylo další mínus, jaksi chyběly peníze a brigáda v nedohlednu, prostě nás nikde nevzali, vybírali si jen vysokoškoláky, takže v peněženkách jsme toho moc neměli, teda až do toho, no dá se říct osudového dne. Byl den před začátkem prázdnin deset večer, když v tom mi přišly tři SMS a ještě mi kdosi volal. "Sehnala jsem nám brigádu!!" Ozvalo se z mobilu, až jsem raději ucukl. "Midori? Klid pro boha, ty sis tu brigádu fakt sehnala? Tak gratuluju." Pokusil jsem se ji uklidnit, ale až pak mi došlo, co vlastně říkala. "Počkej, pro nás??" Vytřeštil jsem oči při představě nějaké fajnové letní brigády. "Jo ty trdlo, pro naši šílenou pětku. Začínáme zítra v jednu, nezapomeň se oblíct nějak slušně, ale zase neber smoking. Jo a sejdeme se v půl jedné na zastávce a Suisei, Aiko i Yukkatsu už to ví, tak pa." Vychrlila na mě a už chtěla zavěsit, ale naštěstí jsem ji ještě stačil zadržet. "Hey, počkej a co to je vlastně za brigádu?" Zajímalo mě, ale bylo mi jasné, že to bude něco parádního, protože Midori by nikdy žádnou druhořadou brigádu nevzala. "Co? Já ti to neřekla? Ups, no sory, brigoška v hotelu Tengoku, už musím, zítra v půl." Rozloučila se Midori a zavěsila. Nevěřícně jsem se díval na displej, dělá si ze mě srandu? Brigáda v hotelu Tengoku? Vždyť tam se nedá dostat! Mihlo se mi hlavou, ale když jsem si přečetl SMS od Yukkatsa, Aiko a Suisei, konečně jsem tomu uvěřil. Nemohl jsem usnout, ale nakonec se konečně podařilo, taky kdybych tam přišel s kruhy pod očima, nepůsobilo by to nejlíp. Ráno jsem se z postele vykopal asi ve čtvrt na dvanáct, byl jsem rád, že sraz je až v půl. Kdybych přišel pozdě, jak znám Midori, asi by mě zabila. A taky už jsem se těšil na Yukkatsa, Aiko a pochopitelně na svoji Suisei. No dobře, není moje, ale jak říkám, zatím! Vytáhnout ze skříně něco slušnějšího, nic moc konzervativního, pak oběd, koupelna a je za deset půl a já asi přijdu pozdě, pomoc! Teď jsem byl vděčný za tu námahu v těláku, doběhl jsem za tři minuty půl, i když vražednému pohledu Midori jsem neunikl. "Akorát včas." Usmál se Yukkatsu. "Věřil bys tomu? Máme fakt tu brigošku!" Jásala Aiko stále se sluchátky na uších. "Jsem teda zvědavá, jako co tam budem pracovat." Nadhodila Suisei s úsměvem a hned se strhla diskuze. Ach ti moji kámoši, co bych bez nich dělal? Usmál jsem se v duchu, to už tady byl autobus a zanedlouho jsme všichni stáli v nádherné hale hotelu Tengoku. Už jen ta hala byla velkolepá, všechno se lesklo čistotou, všechno k sobě ladilo, na stolcích byly čerstvé květiny a na zdech nepochybně cenné obrazy. "Vy jste tu na tu brigádu že?" Ozval se za námi jakýsi muž, ale z jeho tónu byla cítit povýšenost a pohrdání, což mi trochu vadilo, ale raději jsem mlčel. "Hai Akuma sama, jmenuji se Midori, včera jste se mnou mluvil." Vložila se do toho Midori načež nám ten chlap pokynul, abychom šli za ním. Provedl nás celým hotelem a že to pěkně trvalo, taky má Tengoku pět pater a obrovskou zahradu, až z toho oči přecházely, tolik luxusu. "A teď k věci, vás dva vezmu jako nosiče, vaše jména?" Promluvil po krátké odmlce řečený Akuma. "Já jsem Moyako a tohle je Yukkatsu." Představil jsem nás a snažil se vyloudit na tváři něco jako úsměv, ale usmívat se na takového povýšeného snoba? Pche, tak na to jsem měl stejný názor jako Yukkatsu, ani mě nehne! "A vy dámy?" Obrátil se k holkám s přísným pohledem. Zapsal si tedy naše jména a pak následovala ta právní část, podepsat smlouvu, že souhlasíme s tím a s tím a že tady budeme jen na dva měsíce. Proč taky ne? Přes prázdniny si vydělat a pak pohoda a možná už šetřit na výšku. "Soka, tak poslední drobnost, uniformy." Pokračoval dál, cosi zašeptal jedné hostesce a ta v zápětí nesla pět tašek, v kterých byly zřejmě naše uniformy. "Moyako a Yukkatsu nosiči, Suisei Hime hosteska, Aiko a Midori recepční. Jak už jsem vám řekl, své pokoje najdete v přízemí vlevo, klíče a zbytek věcí máte v taškách, převlékněte se a pak se hlaste na svých stanovištích-Yukkatsu a Moyako pomohou novým hostům se zavazadly, Suisei se půjde informovat o výletech a akcích, které nabízíme a poté je ve čtvrt na tři přiblíží našim hostům na informační schůzce, Midori a Aiko vystřídají Kioshi a Haruhi na recepci, odchod!" Zavelel Akuma, podal nám tašky a pak odešel za svými věcmi. "Fuj, ten chlap to je opruz, takovýho snobského diktátora na nás poslat." Odfrkl si Yukkatsu a ještě se zle podíval na Akumu, který v tu chvíli zmizel ve výtahu. "Kašli na toho snoba, pojď se mrknout na pokoje!" Zaradovala se Aiko a celá nedočkavá s klíčem v ruce letěla ke svému pokoji. Jak jsme později zjistili, naše pokoje byly stejné ale pěkné. Samozřejmě to nebyl takový luxus, jako měli hosté v hotelu, ale i tak byly pokoje čisté a pěkně zařízené. A ani ty uniformy nebyly nejhorší, já a Yukkatsu jsme dostali vínově červené kalhoty a košili s drobným zlatým vzorem a dokonce černé lakýrky, tady v Tengoku musel být i personál naprosto perfektní. Holky měly halenku podobnou jako mi, pak dostaly vínově červenou sukni a černé lodičky na mírném podpatku. Musím uznat, že jim to slušelo, ale nejvíc Suisei, vypadala v tom elegantně a ladilo jí to k očím. "No nic, já teda padám za výlety, pak se uvidíme." Rozloučila se Suisei a namířila si to za svým, já a Yukkatsu jsme se hned pustili do hordy pořádně těžkých kufrů. "Kruci co v tom ti lidi tahají?" Zaláteřil jsem hned když jsem zvedl první kufr. "No kamaráde, myslím že po tomhle létě budem mít krom peněz i konvičku." Pokrčil rameny Yukkatsu a tak jsme začali odnášet všechny ty kufry a tašky zatímco Midori a Aiko vystřídaly na recepci dvě blondýnky. Člověk by možná čekal, že by ho nynější personál nějak přivítal nebo přinejmenším aspoň pozdravil, ale to ne tady v Tengoku. Pokusil jsem se dát do řeči s jinými nosiči, ale odpovědí mi bylo jen jakési uchychtnutí. "Nováček co? Hochu raději víc makej než tlachej, na to seš tady moc malý nic, abys mohl místo práce kecat se svým divným kámošem." Odpověděl mi klidně jeden z nich, jakoby ho nenapadlo, že to byla pěkná urážka pro Yukkatsa i mě. "A nebo ztrácet čas s nafoukanými šašky že?" Vložil se do toho Yukkatsu načež odešel pomoct někomu dalšímu s kufry a já ho následoval. No a co, že jsme tady noví? Nějaký problém s tím? Doufám, že tady všichni nejsou takoví. Řekl jsem si v duchu a ani jsem se nedivil, že byl tenkrát Yukkatsu naštvaný, nesnáší totiž, když někdo komentuje jeho EMO styl jako divný nebo debilní. Myslel jsem si, že to půjde lehce, že tak čtyři hodiny odpracujeme, dáme pauzu a pak zas někoho vystřídáme, jenže chyba. Všichni jsme museli bez přestávky dělat až do půl desáté, to už jsme oba byli unavení, až nás konečně vystřídali. A holky na tom nebyly o moc líp, potkali jsme je cestou do pokojů, taky toho měly dost. "Ok, mám jasný program, sprcha, shodit uniformu a jdem odpočívat, ve tři čtvrtě v prvním altánu v zahradě." Vydechla Suisei a dřív než někdo stačil cokoliv říct vlezla do svého pokoje a zavřela za sebou dveře. Já ten program bral, chtělo to probrat celý den a navíc být s takovými kámoši je paráda plus být se Suisei. Jak Suisei řekla, tak bylo a za chvíli jsme všichni seděli v onom altánu. Aiko se tulila k Yukkatsovi, Midori seděla vedle nich a já se snažil být co nejblíže Suisei. "Tak jak jste si užili první den brigády? My jsme poznali některé nosiče, které bych nazval slovem šašci." Zívl si Yukkatsu a políbil Aiko na tvář. Já se nad tím jen usmál a stvrdil Yukkatsova slova kývnutím hlavy. "Mně něco říkej, já byla na té informační schůzce jak ryba na suchu. Obkecala jsem to nějak a řekla, co chtěli slyšet, ale těch keců ze strany další hostesky, no to byla síla. Prý jak si můžu tak věřit? Že bych se měla držet zpátky a neděla ze sebe hvězdu. Myslela jsem, že mluví o sobě, to by tak sedlo." Zaláteřila Suisei. "My jsme si taky užily viď Aiko? Řečená Kioshi a Haruhi, no děs běs, nafintěné nafoukané blondýnky, které místo toho, aby si šly odpočinout, tak nás s Aiko kontrolovaly a hlásily každý debilní přestupek nebo sebemenší chybu a nenechaly si ujít jedinou možnost napomenout nás." Přidala se Midori a unaveně mrkla na Aiko. "Ale něco mě naštvalo, já bych brala být DJ na zdejší discošce, ne, já musím být recepční. No fajn, tak jsem si sebou na recepci vzala sluchátka a jak to dopadlo? Slečny dokonalé to hned nahlásily, že prý nepracuju a tak mi sluchátka zabavili!" Zaúpěla Aiko nešťastně, ona byla na hudbě snad závislá a nešlo ji vidět bez sluchátek. "Ale naštěstí mám ještě náhradní." Zazubila se po chvíli, což jsem čekal, beztak má všude sebou aspoň dvoje náhradní. Tak jsme tam tak seděli a povídali si, až už jsme všichni tak napůl spali. Aiko podřimovala Yukkatsovi v náručí, ke mně se naklonila Suisei, což mě těšilo, jediná Midori tam tak tiše seděla a dívala se na třpytící se hladinu jezera, které bylo už z dáli vidět. Přece jen mi to nedalo a musel jsem se zeptat, i když jsem měl představu, na co tak asi myslí. "Dneska jsi nějaká tichá, co je?" Řekl jsem klidně a podíval se na Midori, která nespouštěla oči z jezera. "Jsem unavená." Špitla tiše. "Nesváděj to na únavu, zase si v duchu nadáváš a vyčítáš si, že nikoho nemáš že?" Odporoval jsem jí, tyhle její nálady už jsem znal moc dobře a nejen já. "A co když jo? Už je stejně pozdě, oyasuminasai." Odpověděla mi a odešla. "Ups, to jsem asi přehnal." Kousl jsem do rtu, když jsem zachytil její pohled. "Hm, cože?" Zamumlala ospale Suisei přičemž se ke mně přitulila. Cítil jsem, jak rudnu, tohle se mi nestávalo často, aby se ke mně takhle Suisei chovala. Odhodlal jsem se a něžně ji pohladil po tváři, vypadala v tu chvíli tak křehce, tak něžně, Suisei měla prostě své kouzlo. "Už bychom měli jít, vsadím se, že nám zítra hodí směnu hned ráno." Ozval se najednou yukkatsu čímž přerušil tu nádhernou chvíli. Vrhl jsem na něj nevrlý pohled, ale už bylo pozdě, Suisei se probrala a odtáhla se. "Souhlasím, tak zítra." Přikývla a stejně jako před chvílí Midori odešla a Yukkatsu s Aiko už se taky zvedali. "Tak pojď, ráno nevstaneš." Kývla na mě Aiko a ač nerad jsem opouštěl romantickou atmosféru altánku v zahradě plné kamélií, taky jsem se zvedl a odešel do svého pokoje. Byl jsem unavený, ale i tak jsem nemohl usnout. Jen jsem ležel na posteli, díval se do stropu a přemýšlel o celém dnešním dni a hlavně o tom večeru. Yukkatsu je s Aiko šťastný, kéž bych tak mohl být i já se Suisei. Přemýšlí o mě někdy? Napadlo mě, ale nějaké velké naděje jsem si nedělal. A Midori se určitě snaží zaspat její depku z kluků. Povzdychl jsem si v duchu a zavřel oči, konečně jsem usnul a nechal jsem to spoustu myšlenek a otázek jen tak plavat, zítra je taky den. A ne ledasjaký, další den brigády v Tengoku. Až na pár kyselých gichtů se mi tady líbí, myslím, že to bude fajn brigáda.
Ráno mě asi v sedm probudil dobře známý hlas, Suisei! Blesklo se mi hned hlavou a taky že jo, stála u mojí postele a v ruce měla mou uniformu. "Kruci Moyako vstávej, práce volá. Nebo spíš snobský diktátor určil, že máme směny od osmy do dvou a od tří do devíti, tak pohni a když říká od osmi to znamená, že v osm už dávno musíme pracovat." Vychrlila na mě a podala mi uniformu. "Tomu se teda říká probuzení, co třeba místo slov pusu?" Vypadlo ze mě, až jsem si najednou uvědomil, co jsem to plácl. Bože co to melu? Odkdy říkám všechno, co si myslím?! Seřval jsem se v duchu načež jsem se začervenal a s díky si zval uniformu. Suisei to taky zaskočilo, ale nebyl jsem v tu chvíli schopný přesněji říct, co se jí asi honí hlavou. "Já už musím, uvidíme se pak přes pauzu." Usmála se na mě a odešla. "Baka, baka!" Zaláteřil jsem, když se za ní zavřely dveře. Takhle se přikecnout, Moyako příště raději mlč! Pomyslel jsem si a v mžiku se oblékl a pak honem do práce. Dnes nám s Yukkatsu udělali pěkný program, samozřejmě zavazadla, ale museli jsme taky pomáhat se stěhováním nového nábytku a taky jsme pomáhali vykládat zásoby do kuchyně, to bylo něco, když Yukkatsu zakopl a mně na hlavě skončila krabička zmrzliny. Tak to šlo až do dvou, kdy naše směna končila tím, že jsme na recepci donesli pořádný balík všelijakých formulářů. Yukkatsu samozřejmě hned zamířil za Aiko a já ještě cítil nutnost omluvit se Midori za včerejšek. "Gomen, já to nemyslel tak doslova." Omluvil jsem se a zdálo se, že je depka tatam. "V pohodě, vždyť mě znáš." Usmála se Midori, což mě potěšilo, nesnáším totiž, když někomu ublížím nebo ho urazím. "A dost, bože s tou, s tou, s ní se nedá pracovat!!" Ozval se najednou řev a z jednoho salonku vyšla pěkně naštvaná černovláska s krátkými vlasy a hned za ní Suisei. "Uklidni se, já na rozdíl od tebe mám nápady a nepodlízám nadřízeným." Opětovala to Suisei se neústupným pohledem. "Tak tohle nedopadne dobře." Zakroutila hlavou Aiko. A taky že jo, za chvilku už tam byl i Akuma a začal to řešit. "Co se tady děje dámy?!" Zpražil je pohledem. "Ach pane Akumo, ona si myslí, že to tady bude řídit, dělá si co chce, vždyť o vystoupeních a změnách v klubech rozhodujete vy a ne nějaká káča!" Spustila hned ta černovláska úlisným tónem. Suisei klesla čelist načež se na oba zamračila. "Tak to pozor, já jsem si jen připravila návrhy a zeptala jsem se na názor hostů, co je na tom špatného? Já jen dělám svou práci!" Protestovala Suisei. Myslel jsem, že dá Akuma Suisei za pravdu a houby, on si musí nadržovat tam té hysterce! "Dejte mi ty návrhy a příště se nehádejte se zkušenějšími, za to slečno místo pauzy půjdete do kuchyně pomoct s nádobím!" Rozhodl Akuma očividně spokojený sám ze sebou. Tohle teda, všichni čtyři jsme se Suisei rozhodli zastat. "Pane Akumo nemyslíte, že je to trochu unáhlené?" Řekl jsem a mrkl na Suisei. "To není to správné slovo, spíš nespravedlivé. To ona tady začala ječet a hádat se jako první." Pokračoval Yukkatsu. "Suisei se jen bránila, vždyť za to nemůže." Přidala se Aiko. Akuma na nás nevěřícně hleděl, zřejmě si říkal, co si to dovolujeme a když mu midori řekla, že by měl spíš potrestat tu černovlásku, poslal nás za nádobím všechny. Suisei nasadila vražedný výraz, vrazila Akumovi své návrhy do ruky a s námi v patách odešla do kuchyně. "Tohle je normální buzerace!" Nadávala při mytí nádobí Aiko. "Nadřízený, pche, jestli tady ty dva měsíce vydržím, tak mu poslední den brigády něco pěkného řeknu." Přidal se Yukkatsu. "A já se přidám, ale teď raději umyjme to nádobí, možná nám trochu pauzy zbude." Souhlasila Midori a sáhla po dalším špinavém talíři. "Nemuseli jste se mě zastávat, místo pauzy teď se mnou myjete nádobí." Řekla po chvilce suisei. "Co blázníš? Od toho jsou přátelé ne?" Usmál jsem se a stejně jako Suisei jsem sáhl po jedné skleničce, ale místo skleničky jsme se omylem chytili za ruce. Suisei se na mě usmála a mrkla na mě se slovy: "Arigatou, jsem ráda, že jsem zrovna s vámi lidi." Tohle se mi začíná líbit, že bych jí padl do oka? Usmál jsem se v duchu. Tak jsme pauzu strávili v kuchyni umýváním nádobí, ale to nám nevadilo, byli jsme spolu a bavili jsme se. Druhá směna už byla lehčí, míň práce a přišlo mi, že čas utekl celkem rychle.
Tak to šlo den co den, už jsme si zvykli na to, že se spravedlností tady moc nepochodíme a že je lepší mlčet nebo skončíme u nádobí nebo jako jednou s mopem v ruce. Což o to, práce bylo sice hodně a lidi kolem na nás taky nebyli zrovna nejpříjemnější, ale měli jsme za to slušné peníze. Ale s časem se to uklidnilo, ostatní si už na nás zvykli a dokonce se mezi všemi těmi kyselými xychty jak říká Aiko našlo i pár fajn lidí. Aiko a Yukkatsu byli pořád spolu, až jsem jim někdy jejich vztah záviděl, ale zase jsem si nemohl stěžovat, se Suisei jsme se hodně sblížili a Midori mi přišla celkem šťastná, přišlo mi, že se teď ke mně chová jinak, jakoby důvěrněji nebo jak to nazvat. A ten den jsem na to konečně přišel, večer po deváté se u jezera pořádal takový menší ples, bylo to věnováno hlavně starým hitům a většina z nich byly ploužáky. Yukkatsu a Aiko, no coment, tohle je prostě láska, pořád spolu tančili a neostýchali se ani polibků. Já mezitím čekal na Suisei, která si po konci směny zaběhla domů. Pořád nešla a nešla, tak jsem tam tak seděl vedle Midori. "Dneska jsi nějak veselá." Prohodil jsem jen tak po zjištění, že má Midori neobvykle dobrou náladu. "To jo, něco jsem si totiž slíbila a hodlám to dodržet, i když asi vím, jak to dopadne, ale zkusit bych to měla." Řekla tajemně, takhle jsem ji neznal. "No tak, to tam budete celou dobu sedět?" Křikla na nás Aiko, když dohrála další písnička. "Půjdete sami nebo vás budeme muset dotáhnout my dva?" Usmál se Yukkatsu a při tom mrkl na Aiko. "Proč ne, jdeš Moyako?" Zareagovala hned Midori a zvedla se z lavičky. Co mi zbývalo, přece nebudu kazit partu a navíc, proč si s ní nezatančit? Vždyť jsme normální kámoši, to jsem si říkal, ale ukázalo se, že to Midori brala trochu jinak. Během tance jsme si povídali o všem možném, až se Midori rozhodla dostát svého slibu. "Víš jak jsem ti říkala o tom slibu?" Zeptala se načež jsem přikývl. "Slíbila jsem si, že konečně řeknu jednomu člověku, že ho mám ráda, víš koho myslím?"
Pokračovala a při posledních slovech se mi zadívala do očí, byl to takový zvláštní pocit a v tu ránu mi to došlo, to myslí mě! Tohle mě nenapadlo, to jsem byl tak slepý, že jsem to neviděl? Nevěděl jsem v tu chvíli, co říct, tak jsem raději ucukl pohledem, ale koho jsem neviděl? Opodál stála Suisei, dívala se na nás a ve tváři měla posmutnělý výraz, jako by mi tím říkala "Tak sis vybral." Když zaznamenala můj pohled, otočila se a zamířila ke svému pokoji. "Suisei počkej!" Křikl jsem na ni, ale nic. Obrátil jsem se k Midori s omluvným a zároveň prosebným pohledem. "Ale jak jsem tušila, ten někdo už své srdce někomu dal." Usmála se na mě trochu zklamaně a pustila mě. Chtěl jsem se jí hned omluvit, ale něco mi říkalo, ať raději hned pádím za Suisei a tak jsem taky udělal. Rozběhl jsem se stejným směrem jako předtím ona a akorát jsem zahlédl, jak vešla do svého pokoje. "Suisei, já ti to vysvětlím." Řekl jsem prosebně a doufal, že mi otevře ale nic. "Nemusíš, to je v pohodě." Ozvala se polohlasně, ale dveře neotevřela. "No tak, mezi mnou a Midori nic není." Snažil jsem znovu jí to vysvětlit. "A mezi námi jo? Jestli sis nevšiml, já tě mám ráda, ale když flirtuješ s jinou, tak fajn, je to tvoje věc. Jsem unavená, oyasuminasai." Odbila mě Suisei a pak už na mé prosby neodpovídala, to už se vraceli i Yukkatsu, aiko a Midori. "Co se jí stalo?" Zeptal se Yukkatsu načež ho Aiko žduchla loktem do boku. "Gomen, asi jsem to raději měla nechat plavat." Řekla Midori provinile a taky zmizela ve svém pokoji. "Že já všechno zpackám!" Zaláteřil jsem, popřál těm dvěma zamilovaným dobrou noc a zabouchl za sebou dveře. Měl jsem zlost na všechno a všechny, na Suisei, že si to nenechala vysvětlit, na Midori, že to vlastně celé zavinila, na Aiko a Yukkatsa, že mi nijak nepomohli a nejvíc jsem se zlobil na sebe, že jsem to takhle pokazil a teď tu obviňuju ostatní.
Ráno mě místo hlasu Suisei probudilo klepání na dveře. Ospala jsem zamrkal, vyhrabal se z postele a otevřel, stáli tam Yukkatsu, Aiko a Midori. "Krásné ráno že? Koukej se oblíct a šup do práce." Usmála se hned Aiko. "Něco mi říká, že máš dneska šťastný den. "Přidal se Yukkatsu a mrkl na Midori, která se usmála. Vůbec jsem nechápal, kde se v nich vzala ta dobrá nálada, ale nepátral jsem po tom, zřejmě se mě jen snažili rozveselit. A zase do práce, kufry, nábytek a jiná dřina. "Ze začátku to byl děs, nedalo se na koukat, ale ke konci, to byla teprve hra, škoda žes to neviděl." Vyprávěl Yukkatsu a živě mi líčil jeden fotbalový zápas. "Ty jsi dneska nějak ukecaný." Pousmál jsem se a naložil do autobusu další kufr. Yukkatsu tam přidal poslední dvě tašky a pak se opět vrátil k fotbalu. "To si ani nemůžu pokecat s kámošem?" Uchechtl se. "Hele já si teď něco musím vyřídit, díky bohu za ty pauzy." Usmál se a odešel si po svých. Já raději zamířil na recepci za Midori a Aiko, ale tam nebyly a když jsem se zeptal recepčních, které je vystřídaly, řekly mi, že prý odjely pro něco do města. Doufám, že aspoň najdu Suisei. Mihlo se mi hlavou a tak jsem proletěl celý hotel i zahradu, ale Suisei nikde. Co se to dneska děje? Řekl jsem si v duchu a pauzu jsem strávil s ostatními nosiči. Myslel jsem si, že když teď ne, tak je potkám přes druhou směnu ale ne, prostě tam nebyli. Ostatní personál mi nic neřekl a tak jsem se dokonce odvážil za Akumou, který si troufám říct už naši pětici celkem oblíbil. Místo odpovědi se jen usmíval, až konečně promluvil. "Vzali si na druhou směnu volno, však uvidíš." Řekl a chvilku se odmlčel. "Řeknu ti, že takovou střelenou partičku jako je ta vaše pětice jsem dlouho neviděl, takových přátel si važ hochu nebo skončíš jako já-zazobaný snob bez přátel s povahou diktátora." Uchechtl se a podal mi jakousi složku papírů. "Dej tohle Suisei a Aiko a Yukkatsovi vyřiď, že mají můj souhlas, oni už budou vědět." Dodal a poslal mě pryč, já si teda šel odpracovat druhou směnu a v hlavě jsem měl zmatek jako ještě nikdy. Doufal jsem, že je aspoň večer potkám, to přece není normální, aby se jen tak vypařili a neřekli mi ani slovo! Asi v půl desáté, když jsem tak polehával na posteli kdosi zaklepal a když jsem otevřel, kdo tam nebyl? "Suisei!" Zajásal jsem, když jsem ve dveřích uviděl stát svoji milovanou Suisei s úsměvem ve tváři. "To jsme to oba zblbli viď?" Usmála se a mrkla na mě, že by už jí to vysvětlili? Mihlo se mi hlavou, to už mě ale Suisei táhla bůh ví kam. "Víš že Aiko, Yukkatsu a Midori jsou ti nejšílenější a nejlepší lidi na světě? Však uvidíš." Prohodila vesele Suisei a dotáhla mě na discotéku. "To snad…" Užasl jsem, když jsem uviděl u DJ pultu Aiko se sluchátky, které jí předtím zabavili, Yukkatsa s kytarou a Midori s mikrofonem. "Není pravda, já vím, ale je." Dořekla to za mě Suisei a mávla rukou směrem Akumovi, který seděl u jednoho stolu. To mi připomnělo, že jsem jim měl něco vyřídit. "Akuma mi pro tebe dal nějaké papíry a ještě jsem měl…" Ale Suisei mě opět přerušila. "Vyřídit, že máme volné ruce, jo vím a ty papíry, dáš mi je pak." Zareagovala a při tom mě chytla za ruku. To už ale Aiko pustila polohlasně prvních pár tónů nějaké písničky. "Konbanwa přátelé, dnes tady máme novou DJku, prosím přivítejte Aiko!" Začala Midori do mikrofonu a mávla rukou směrem k Aiko, která se na všechny zářivě usmála. "A dále ji bude doprovázet nadaný kytarista Yukkatsu!" Pokračovala a stejně jako Aiko tak i Yukkatsu sklidil potlesk. "Tak pěknou zábavu!" Dokončila svůj krátký projev a seskočila z malého pódia a hned se přihnala ke mně a Suisei. "A ještě pro vás máme malé překvapení, počkejte asi tak dvě písničky a uvidíte." Mrkla na nás a pak zase odběhla. "Jsem ráda, že už se to urovnalo." Usmála se Suisei a přitulila se ke mně. "To já taky, ani nevíš jak." Souhlasil jsem a objal ji. A jak Midori slibovala, přišel čas pro to překvapení, opět tedy vylezla na pódium a chopila se mikrofonu. "A teď malé překvapení, připravili jsme si jeden song pro naše velmi dobré přátele Suisei Hime a Moyaka!" Usmála se načež jsme já i Suisei vytřeštili oči, tak tohle jsou fakt kámoši. Mihlo se mi hlavou a dál jsem bedlivě poslouchal. "Na závěr dodávám, gomen, ale chybami se člověk učí ne?" Dokončila to Midori, mrkla na nás a pak kývla na Yukkatsa, který začal hrát první tóny písničky, kterou jsme se Suisei oba měli rádi. Byla to krásná zamilovaná písnička zpestřená trochou rocku, prostě hitovka. Pak se ještě k hraní přidala Aiko a Midori to dovršila zpěvem, málem jsem tomu nemohl uvěřit, tohle ti tři blázínci udělali pro nás dva!
"Smím prosit o tanec?" Uklonil jsem se s úsměvem Suisei a za pár chvil už jsme se vlnili na parketu, byla to nádhera, taková atmosféra nebyla ani v tom altánku, vždyť tohle byl splněný sen! Když dozněly poslední tóny naší písničky, Aiko, Yukkatsu i Midori sklidili pořádný aplaus načež se vrátil původní DJ. "Tak spokojení?" Usmála se na nás Midori. "No jasně, tohle je paráda." Zářila Suisei. "To jsem ráda a mrkejte, Yukkatsu mi vybojoval nazpět sluchátka!" Zajásala Aiko, vrhla se mu kolem krku a vlepila mu pořádnou pusu. "Vy jste fakt kámoši." Usmál jsem se spokojeně a pak se obrátil k Suisei, tahle atmosféra, to jak to mezi námi teď je, řekl jsem si teď nebo nikdy! Ale sotva jsem otevřel pusu, Suisei mě chytila kolem krku a políbila mě!
No co k tomu dodat? Snad jen zazvonil zvonec a pohádky je konec, až na to, že tohle není pohádka ale skutečnost. Aiko a Yukkatsu jsou pořád spolu, já se konečně dal dohromady se svou milovanou Suisei a Midori se nám zamilovala, tak co víc si jen přát? Na tyhle prázdniny nikdy nezapomenu, jsem rád, že mám takové přátele. Život je prostě fajn!